Poradna

Tvrdá voda je voda s vysokým obsahem minerálů, nejčastěji ionty vápníku (Ca2+) a hořčíku (Mg2+).

Pro představu, jestli je voda tvrdá, můžete jednoduše vyzkoušet test s mýdlem nebo zubní pastou – pokud při mytí mýdlo málo pění, je to znak spíše tvrdé vody. Naopak když pění hodně, bude se jednat pravděpodobně o měkkou vodu.

Řádově lepší výsledky dostanete s testery v podobě papírku, který ponoříte do vody a po chvilce na barevné škále uvidíte, jak tvrdou vodu máte.

Pokud máte v koupelně u baterie nebo např. v rychlovarné konvici již bělavé nánosy, není třeba zdlouhavě dělat testy, jeto jasné, voda je tvrdá. 

Nejviditelnější důsledek tvrdé vody je vodní kámen. Nejen že způsobuje ošklivý povlak v rychlovarných konvicích, ale zanáší topné těleso v pračce, myčce nebo boileru a snižuje tak energetickou účinnost.

Dalším důsledkem tvrdé vody je i snížená účinnost pracích prostředků (je nutné přidávat do praní vice prášku pro stejný účinek jako s měkkou vodou) nebo myčky na nádobí, kdy zejména na sklenicích zůstávají viditelné zaschlé kapky.Tvrdá voda také způsobuje vysušování pokožky.

Způsobů, jak bojovat s tvrdou vodou je několik. Je možné různě měnit strukturu vody, ale výsledek je pouze částečné zmírnění důsledků tvrdé vody.

Do vody je možné přidávat různá změkčovadla, ale to je ve finále nákladnější a méně účinné než domácí změkčovač.

Jediným opravdu účiným řešením je měnit složení vody. To se provádí tzv. Iontovou výměnou, kdy se nahrazují ionty vápníku a hořčíku neškodnými ionty sodíku, respektive vodíku. Ty pak nejenže nezpůsobují vodní kámen, ale nevyskytují se ani ostatní projevy tvrdé vody.