Tento eshop používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Více informací |
Přijmout všechny cookies Personalizovat |
Přijmout zvolené cookies |
Věčná otázka? Co se dá v pitné vodě ještě tolerovat, a co už může být zdrojem závažných onemocnění? Pár koliformních baktérií relativně odolného člověka průjmem neohrozí, přítomnost zbytků léčiv sice příjemná není, ale na celkové zdraví rozhodně nemá fatální vliv. Snad kromě reziduí antibiotik způsobujících nové typy bakteriálních rezistencí, které zdravotníkům způsobují těžkou hlavu již nyní.
Z pohledu indikátorů chemického znečištění jsou každopádně největším rizikem dusičnany ve vodě, prokazatelně zvyšující riziko vzniku kolorektálního karcinomu nebo žaludku.
Hnojivo obsahující dusičnany
V přírodě se dusičnany a dusitany v malém množství přirozeně vyskytují, neboť jsou součástí koloběhu dusíku. Ten zahrnuje procesy nitrifikace, denitrifikace a asimilace, do nichž je zapojená celá řada půdních baktérií.
Jsou produktem reakce kyseliny dusičné s vodou:
HNO3 + H2O = NO3- + H3O+
H3O+ je vedlejší produkt reakce: oxoniový ion
Příčinou zvýšené koncentrace dusičnanů ve zdrojích pitné vody bývá:
V Olomouci vyřešili před pár lety situaci kuriozním postupem ‒ povolili zvýšení limitů na 60 mg/ml.
Hnojení dusičnany
Soli kyseliny dusičné se v lidském těle chemickou reakcí ‒ redukcí, přeměňují na jedovaté dusitany. Nebezpečná je jejich interakce s aminy, které získáváme spolu s potravou. Aminy vznikají při úpravě masných výrobků ‒ během uzení, fermentace a barvení. Dusičnany potom společně s aminy, které člověk požije, reagují a vznikají karcinogenní N-nitrosoaminy.
Norma pro veřejnou síť garantuje maximální koncentraci dusičnanů 50 mg/l. Avšak v některých případech (odstávky, malý tlak v potrubí) může být překročená. Pro kojence by koncentrace neměla přesáhnout 10 mg/l. Je zvláštní, že různé země tolerují různá množství dusičnanů. Například ve Spojených státech amerických je to jen 10 mg/l. (1).
Vědci z univerzity v dánském Aarhusu prováděli dlouhodobý výzkum. Sledovali korelaci mezi vodou, kterou pil velký vzorek Dánů (pokus zahrnoval 2 700 000 občanů) a obsahem dusičnanů v ní. I časový úsek byl dlouhý ‒ pokusy byly prováděny mezi lety 1978 až 2011.
„Zvýšené riziko rakoviny můžeme pozorovat už při koncentracích lehce nad 4 mg dusičnanů v litru vody“, udává Jörg Schullehner, spoluautor studie (2). Výsledkem šetření bylo rovněž zjištění, že největším rezervoárem dusičnanů jsou malé domácí zdroje.
Dusičnany se z vody odstraňují pomocí iontoměničů. Existují typy anexů, jež je vychytávají a do vody vrací zpět jednoduché soli ‒ chloridy, sírany nebo hydratované uhličitany.
Tohoto principu využívají úpravny vody AquaNamix. Napojují se na hlavní přívod vody a nevyžadují zvláštní údržbu. Úpravny AquaNamix obsahují speciální směs vážící na sebe dusičnanové anionty. Ze směsi potom odcházejí anionty chloridové. Regenerace probíhá pomocí solného roztoku. Nutným předpokladem dobré funkce zařízení je předchozí rozbor vody, který urči koncentraci dusičnanů a chloridů a síranů. AquaNamix pak dusičnany z pitné vody spolehlivě odstraní, a dokonce dokáže regulovat i jejich obsah tak, aby voda neobsahovala nadměrné množství chloridů.
Úpravny vody pro odstranění dusičnanů AquaNamix
Negativním účinkům dusičnanů se můžeme vyhnout zvýšenou konzumací zeleniny. Ta je sice také obsahuje, ale zároveň má příznivý obsah vitamínu C snižujícího toxické účinky dusičnanů. Pomůže také omezení uzenin ve stravě.
1. https://www.cistavoda.cz/blog/dusitany-dusicnany-ve-vode
2. Aarhus University. "Nitrate in drinking water increases the risk of colorectal cancer, study finds." ScienceDaily. ScienceDaily, 20 February 2018. At https://www.sciencedaily.com/releases/2018/02/180220095019.htm